Navigace

Obsah

Životní situace

« Zpět na Strom životních situací

Převzetí českých občanů vykonávajících nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině k výkonu tohoto trestu do České republiky

3. Pojmenování (název) životní situace

Převzetí českých občanů vykonávajících nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině k výkonu tohoto trestu do České republiky

4. Základní informace k životní situaci

Občan České republiky vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině (v odsuzujícím státě) může být předán k výkonu tohoto trestu do České republiky.

Toto předání se může uskutečnit na základě mnohostranné mezinárodní úmluvy, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika i odsuzující stát, dvoustranné mezinárodní smlouvy platné mezi Českou republikou a odsuzujícím státem, anebo i v případě, kdy mezi Českou republikou a odsuzujícím státem není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, pokud je zaručena vzájemnost mezi Českou republikou a odsuzujícím státem, tj. pokud to připouští právo České republiky a právo odsuzujícího státu.

Ve výjimečných případech lze převzít občana České republiky i bez zaručení vzájemnosti mezi Českou republikou a odsuzujícím státem (umožňuje-li to právo České republiky a odsuzujícího státu).

EU: V rámci Evropské unie probíhá předávání odsouzených osob na základě rámcového rozhodnutí Rady 2008/909 SVV, které bylo promítnuto v České republice do zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

Tento postup je uplatňován mezi členskými státy Evropské unie, které již promítly citované rámcové rozhodnutí do svého národního práva.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Občan České republiky.

EU: V rámci Evropské unie se může jednat i o osobu s jiným než českým občanstvím, přičemž tato podmínka může být nahrazena tím, že osoba, jíž se předání týká, s tím souhlasí a soud příslušný k převzetí takového rozhodnutí posoudí takový postup jako vhodný a účelný z hlediska úspěšného začlenění osoby do společnosti nebo zajištění její úspěšné léčby.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

O předání do České republiky za účelem dalšího výkonu trestu odnětí svobody uloženého v odsuzujícím státě je možné požádat teprve v okamžiku, kdy rozhodnutí příslušného cizozemského soudu ukládající nepodmíněný trest odnětí svobody je konečné a pravomocné.

Předání se může uskutečnit mimo jiné za následujících podmínek:

  • jestliže v době přijetí žádosti o předání do České republiky zbývá vykonat ještě nejméně šest měsíců z uloženého trestu odnětí svobody; tato doba může být kratší jen ve výjimečných případech, v případech jiných států než členských států Evropské unie je naopak vhodné zahájit celý postup, zbývá-li vykonat nejméně 12 měsíců z uloženého trestu odnětí svobody;
  • jestliže čin, za který byl v cizině uložen trest odnětí svobody, je trestným činem také podle právního řádu České republiky, a
  • jestliže výkon uloženého trestu odnětí svobody není promlčen podle práva České republiky.

Předpokladem převzetí občana České republiky je uznání cizozemského rozhodnutí příslušným českým soudem (krajský soud). Cizozemské rozhodnutí se uzná tak, že v něm uložený trest soud přizpůsobí na trest (co do jeho délky nebo druhu), který by mohl uložit, pokud by v řízení o spáchaném trestném činu sám rozhodoval. Soud nesmí uložit trest přísnější, než je trest uložený původním cizozemským rozhodnutím. Neslučuje-li se druh trestu s právním řádem České republiky, přizpůsobí jej na druh trestu podle trestního zákoníku, který mu nejvíce odpovídá. Přizpůsobení délky či druhu trestu nesmí zhoršit postavení osoby, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje. Jestliže druh trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím a délka jeho trvání jsou slučitelné s právním řádem České republiky, soud v rozhodnutí o uznání rozhodne, že se bude ve výkonu trestu uloženého cizozemským rozhodnutím pokračovat bez jeho přizpůsobení. Současně s rozhodnutím o uznání cizozemského rozhodnutí soud rozhodne o vlastním výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí a o zařazení odsouzené osoby do konkrétního typu věznice.
Do zbývající délky trestu odnětí svobody se započítává dosavadní doba omezení svobody (vazba, výkon trestu odnětí svobody) na území odsuzujícího státu.
Na předání (převezení) občana České republiky, který byl v cizině odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody, do České republiky za účelem dalšího výkonu takto uloženého trestu odnětí svobody není právní nárok. Předání je možné realizovat, uzná-li příslušný český soud na základě podkladů, které zašle odsuzující stát, cizozemské rozhodnutí a vysloví-li s předáním osoby souhlas odsuzující stát i Česká republika. Týká se pouze převzetí odsouzených osob do České republiky ze států mimo Evropskou unii.
EU: V rámci Evropské unie má příslušný soud v zásadě povinnost převzít občana České republiky k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky, má-li na území ČR obvyklé bydliště, nebo pokud má být po ukončení výkonu trestu / ochranného opatření na území ČR vyhoštěn. Odmítnout převzetí občana ČR splňujícího tyto podmínky do České republiky je možné pouze v případech, kdy je dán některý z důvodů pro neuznání cizozemského rozhodnutí stanovený v zákoně č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Žádost o předání do České republiky za účelem dalšího výkonu trestu odnětí svobody uloženého v odsuzujícím státě musí podat sama odsouzená osoba. Podání v případě států mimo Evropskou unii je možné poštou Ministerstvu spravedlnosti ČR, mezinárodnímu odboru trestnímu na adresu Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, popř. prostřednictvím zastupitelského úřadu (velvyslanectví či konzulátu) České republiky příslušného pro odsuzující stát. Doporučuje se, aby současně odsouzená osoba podala žádost i k příslušnému orgánu odsuzujícího státu. Po obdržení žádosti odsouzené osoby Ministerstvo spravedlnosti ověří její státní občanství a požádá cizí stát o zaslání podkladů nezbytných pro podání návrhu příslušnému krajskému soudu na uznání cizozemského odsuzujícího rozsudku v České republice.

EU: V rámci Evropské unie probíhá tato procedura přímo mezi příslušnými orgány bez ingerence Ministerstva spravedlnosti ČR, proto je třeba, aby se odsouzená osoba se svou žádostí o předání k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky obrátila na soud členského státu Evropské unie, který ji odsoudil. Zpravidla je možné o předání do domovského státu požádat rovněž prostřednictvím věznice, která ji příslušnému orgánu postoupí. Ten pak zašle své rozhodnutí společně s dalšími podklady k dalšímu řízení českému krajskému soudu příslušnému podle místa, kde se osoba v České republice zdržuje nebo kde měla v České republice poslední trvalý pobyt.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Ministerstvo spravedlnosti - mezinárodní odbor trestní, popř. zastupitelský úřad (velvyslanectví či konzulát) České republiky příslušný pro odsuzující stát (seznam zastupitelských úřadů lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí).

EU: V rámci Evropské unie je vhodné zejména z praktických důvodů (efektivita a rychlost daného postupu) obrátit se přímo na odsuzující orgán (viz výše v bodě 07); o pomoc je možné požádat i příslušný zastupitelský úřad ČR v daném členském státě Evropské unie.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Pro samotnou žádost nejsou vyžadovány.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsaný formulář není stanoven.
V písemné žádosti, kterou se žádá o předání do České republiky k dalšímu výkonu trestu odnětí svobody uloženého v cizině, je zapotřebí zejména uvést:
  • přesné označení žadatele, to je jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa bydliště v České republice,
  • informace o odsuzujícím rozsudku, tzn. soudním orgánu, který uložil trest odnětí svobody, datum a číslo rozsudku, trestná činnost, za kterou byl trest odnětí svobody uložen,
  • informace o místě a datu výkonu vazby a dosavadního výkonu trestu odnětí svobody,
  • žádost musí být datována a podepsána.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky za podání žádosti nejsou stanoveny.

Právní úprava České republiky však stanoví povinnost odsouzeného občana České republiky, kterého s jeho souhlasem cizí stát předal k výkonu trestu do České republiky, uhradit náklady, které Česká republika v souvislosti s jeho převzetím vynaložila. Náklady je odsouzený povinen uhradit paušální částkou, jejíž výše je pevně stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 361/2013 Sb.

Paušální částka nákladů (týká se převzetí odsouzených osob do České republiky ze států mimo Evropskou unii) činí:

  • 5 000 Kč, předává-li odsouzeného stát, se kterým má Česká republika společnou státní hranici;
  • 65 000 Kč, předává-li odsouzeného cizí stát z jiného místa nacházejícího se na území Evropy;
  • 150 000 Kč v ostatních případech.

O povinnosti uhradit tyto náklady rozhodne český soud až po předání odsouzené osoby na území České republiky.
EU: V rámci Evropské unie hradí náklady na fyzické předání osoby k výkonu trestu odnětí svobody stát, který osobu předává; Česká republika tedy úhradu nákladů spojených s realizací převozu odsouzených předaných do České republiky z jiných členských států od těchto osob nepožaduje.
Odsouzený je však v každém případě povinen nahradit České republice náklady spojené s řízením o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí.
Jedná se o:
  • náklady spojené s výkonem vazby;
  • odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou;
  • náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody; a
  • náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody.

V případě, že k předání odsouzené osoby po uznání cizozemského rozhodnutí v České republice přesto nedojde, náhrada nákladů řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí se nepožaduje.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůta pro vyřízení žádosti o předání (převezení) do České republiky za účelem dalšího výkonu takto uloženého trestu odnětí svobody není stanovena právní úpravou České republiky ani příslušnými mezinárodními smlouvami. Vzhledem k tomu, že postup předání odsouzené osoby do České republiky za účelem dalšího výkonu trestu odnětí svobody je upraven v zákoně č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je tento postup ve smyslu § 12 odst. 10 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, trestním řízením, a proto nepodléhá obecné úpravě počítání lhůt pro vyřízení ve správním řízení.

EU: V řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie postupuje příslušný krajský soud urychleně tak, aby mohl rozhodnout zpravidla do 90 dnů od obdržení rozhodnutí jiného členského státu s dalšími podklady. Jedná se však pouze o lhůtu pořádkovou, která může být prodloužena na potřebnou dobu.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu Ministerstva spravedlnosti: mot@msp.justice.cz.

28. Popis byl naposledy aktualizován

01.11.2015

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.