Menu

sekretariát MÚ:  ​​469 326 403

Město Skuteč

František Jaromír Rubeš

* 16. ledna 1814, Čížkov
† 10. srpna 1853, Skuteč

RubešPseudonym:
František Čížkovský, František Jaromír Čížkovský

právník, básník, prozaik, …
český vlastenec, národní buditel, …

Narodil se sice dne 16. ledna 1814 v budově čížkovského pivovaru (okr. Pelhřimov), který měl jeho otec - pivovarský sládek v nájmu, ale své dětství spolu se svými dalšími sourozenci (čtyřmi bratry a dvěma sestrami) prožil pro změnu v budově cerhenického pivovaru (okr. Kolín), který si otec pronajal namísto čížkovského o tři roky později.

Na budově bývalého pivovaru v Čížkově je dodnes umístěna prostá kamenná pamětní deska se zlaceným nápisem: „František Jaromír Rubeš narozen v Čížkově, čp. 2 dne 16. ledna 1814 zemřel ve Skutči dne 10. srpna 1853.“

Po smrti otce (někdy po roce 1824) zakoupila matka od svého bratra dnes již neexistující domek čp. 63 (na dnešní Rubešově ulici) v Kolíně, který stál přímo u Labe (v místě předmostí dnešního Masarykova mostu).

Bronzová pamětní deska umístěna na tomto domě v rámci Rubešových oslav roku 1926 byla v průběhu II. světové války odvezena a roztavena.

„… Dne 6. a 7. listopadu 1926 pořádal Okresní osvětový výbor v Kolíně „Rubešovy oslavy“, jejichž středem bylo odhalení Rubešovy pamětní desky. … Zmíněných oslav se zúčastnil za Obecnou a měšťanskou školu chlapeckou ve Skutči - ředitel František Laušman, za Zpěvácký spolek ve Skutči - učitel Josef Chroust a za radu města Skutče - ředitel v. v. Václav Jetmar. …“
Městské muzeum ve Skutči, Školní kronika obecné i měšťanské školy chlapecké ve Skutči I. (rukopis), s. 196.

Do školy začal chodit v Cerhenicích. V letech 1826 - 1932 navštěvoval šestileté Gymnasium v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod) a následně (v letech 1832 - 1834) dvouletý Filosofický ústav v Praze.  

Záhy poté, co v roce 1836 z vlastní vůle zanechal studia na Teologické fakultě Karlo - Ferdinandovy univerzity v Praze, se odebral do Bystřice u Benešova, kde přijal místo vychovatele v rodině vlasteneckého poštmistra Václava Köhlera.

Od roku 1834 přispíval do „Českých Květů“, později také do „Vesny“.

Drobné žertovné prózy - humoresky - Františka Jaromíra Rubeše, kterého současníci nazývali českým Charlesem Dickensem, usměvavě líčily nedostatky tehdejší pražské a vůbec české společnosti. Jeho díla byla kupodivu kritikou přijímána více než dobře.

Zanedlouho po svém návratu do Prahy (na přelomu let 1837 - 1838) se zapsal ke studiu na Právnické fakultě Karlo - Ferdinandovy univerzity v Praze, které dokončil v roce 1845.

I přesto, že byl nucen si přivydělávat jako vychovatel v rodině jednoho malostranského sládka, vedl velice veselý studentský život. Jeho neshody života zaplašovaly pivo a dýmka, jichž byl srdečným ctitelem ve skutečnosti i v literatuře.

V pivě život života,
v něm se topí strast i trampota,
jím se krutá žízeň mile hasí,
jím se život pustý krásí,
mudrců v něm leží kámen,
blaha počátek i Amen.

deklamovánka „Pivo“
František Jaromír Rubeš

Spolu se dvěma svými přáteli z domu „U černé růže“ Na Příkopech v Praze: Františkem Hajnišem - poštovním úředníkem, používajícím pseudonym Zdobnický, a Václavem Filípkem - korektorem v tiskárně Jeřábek, používajícím pseudonym „Abyvásdrak“, stál v roce 1842 u zrodu prvního českého humoristického časopisu „Paleček, milownjik žertu a prawdy“, který také po tři léta (do roku 1845) redigoval.

Zkoušky soudcovské způsobilosti vykonal v době svého působení v Karlíně, kde vykonával práci aktuára (nižší správní úředník).

Od 1. listopadu 1847 přijal místo městského syndika (zplnomocněného zástupce) na radnici v Nečeradci.

I přesto, že v revolučním roce 1848, kdy mimo jiné ukrýval rakouskými úřady hledaného Josefa Václava Friče, byl za bystřický děkanát zvolen poslancem do českého zemského sněmu, do poslanecké lavice kvůli zákazu svolání českého zemského sněmu nakonec neusedl.

V Nečeradci založil roku 1849 „Ochotnický a vzdělávací spolek“.

„...Jako první byla Ochotnickým a vzdělávacím spolkem v Nečeradci uvedena hra „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ za účasti nejen samotného autora - Josefa Kajetána Tyla, ale i dalších přátel Františka J. Rubeše: Vítězslava Hálka, Karoliny Světlé,... Do Nečeradce často zavítali na návštěvu také další kamarádi - spisovatelé Františka J. Rubeše soustředění kolem „Českých Květů“. Karel Jaromír Erben, Karel Hynek Mácha, Václav Kliment Klicpera,...
Historie ochotnického divadla v Načeradci, www.divadlo-naceradec.wz.cz/str/historie.html (únor 2011)

Na čelní stěně radnice v Nečeradci, kde bydlel spolu se svou matkou, je dodnes umístěna pamětní deska, kterou v roce 1929 zhotovil sochař Václav Mach. 

Dne 12. května 1850 se stal askultantem (soudcovským čekatelem) u nově zřízeného Zemského soudu v Kutné Hoře.

O rok později (tj. v průběhu roku 1851) byl ale kvůli stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu ustanoven soudním adjunktem (pomocným úředníkem) na nově zřízeném Okresním soudu ve Skutči. Zemřel „v matčině náručí“ dne 10. srpna 1853 v domě čp. 144.

Na tomto domě je od poloviny 90. let 20. století umístěna nová žulová pamětní deska s nápisem „Zde zemřel 10. srpna 1853 František Jaromír Rubeš spisovatel český“. Původní pamětní deska, která byla slavnostně odhalena dne 6. září 1863, je od roku 1994 deponována v Městském muzeu ve Skutči.

Jeho tělesné ostatky byly uloženy dne 12. srpna 1853 do prostého hrobu nalézajícího se uprostřed tehdejšího (nerozšířeného) skutečského hřbitova. - Bohatě zdobený gotický litinový náhrobek, který byl později kvůli úpravě hřbitovních cest přemístěn k levé hřbitovní zdi (mimo vlastní hrob Františka Jaromíra Rubeše), nechali zhotovit jeho ctitelé v roce 1856.

U příležitosti 50. výročí úmrtí (tj. v roce 1903) Františka Jaromíra Rubeše plánoval „Komitét pro oslavu Fr. J. Rubeše v roce 1903 ve Skutči“, jehož čestným předsedou se stal básník Adolf Heyduk, vybudovat Františku Jaromíru Rubešovi ve Skutči pomník. Podařilo se však vybrat jen velmi nepatrnou peněžní částku, a proto ze záměru sešlo.

Rubešovu ulici lze najít např.: v Aši, Benešově, Kralupech nad Vltavou, Hlinsku, Hradci Králové, Chrudimi, Kolíně, Olomouci, Pelhřimově, Plzni, Praze - Novém Městě a ve Skutči. V Havlíčkově Brodě je podle Františka Jaromíra Rubeše pojmenováno náměstí.

Rubešovo jméno přijal také „Ochotnický a vzdělávací spolek“ v Nečeradci (zanikl v roce 1904) a „Hudební a zpěvácký spolek“ ve Skutči.

nahoru