Navigace

Obsah

Výstava Paměti národa Osvobození bez svobody putuje do Skutče

Typ: ostatní
Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Pardubického kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Osvobození bez svobody je putovní. Výstava bude postupně představena v osmi městech celého kraje. Z Chrasti se výstava 10. října přesouvá na tři týdny na Palackého náměstí do Skutče. Na čtrnácti panelech představí příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.

Skuteč má na výstavě dva zástupce Ludmilu Severinovou a Richarda Husche. Díky umístěnce začala Ludmila Severinová učit ve slezském pohraničí. Zde zažila budování pohraničního opevnění i nástup henleinovců. Po zabrání pohraničí Hitlerem se navrátila na Chrudimsko, kde učila na různých školách včetně rodné Skutče. Na konci války byla ve Skutči svědkem přistání Messerschmittu Me-323 Gigant. „A oni, protože to bylo sportovní letiště, se tam zabořili a už nemohli vzlétnout.“ Po válce pak byla letadla rozebrána a použita jako nosný materiál v okolí. Richard Husch měl židovskou matku a otce Němce. „Když Němci zabrali pohraničí, přišel řídící do třídy a řekl mi: ‚Seber si tašku a mazej domů, Němci nesmí chodit do školy!´ Za půl roku, když Němci zabrali celé Československo, ten samý řídící přišel a řekl: ‚Vem si tašku, Židi nesmí chodit do školy!´“ vzpomíná Richard Husch. Smíšené manželství matku dlouho chránilo od deportace, ale po nuceném odchodu otce do pracovního tábora musela matka v říjnu 1944 nastoupit do koncentračního tábora v Hagiboru. Válku sice přežila, ale otce Richarda Husche před jejím příchodem místní vesničané mučili a zavraždili.

Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž deset bude představeno na výstavě Osvobození bez svobody. Jsou mezi nimi veteráni 2. světové války Jarmila Halbrštátová a Vasil Timkovič. Vězni koncentračních táborů Eva Pytelová, Vladimír Munk či Jaroslav Vomočil. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a průběžně publikovány v Deníku.

Pardubický kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.


Vytvořeno: 16. 10. 2020
Poslední aktualizace: 16. 10. 2020 09:06
Autor: Matěj Zelinka